Vinobraní (1)

27. ledna 2014 v 18:49 | já
V I N O B R A N Í
(v nářečí)

I Zvaní hostů
II Průvod vesnicí
III Zarážení hory
IV Otvírání hory
V Slavnost vinobraní

Dle starých pramenů
Vybral a sestavil
Jan Horák
Upravil Jos.Babáček


I. Pozvání na vinobraní - od policajta -(doma i v okolí)
/Po bubnování / - hlášení-
Všecí poslóchéte,co na vědomosť se vám dává, a děcka buďte ticho.
Já, policajt vobce so k vám poslané, vod slavnýho véboro, našé slavné dědine,abech vám vyřídil tento vzkaz a pozvání, šak pan pudmistr mně ho dávale tak poslochéte. Pan pudmistr a celé vinohradnické vébor, a počestní občané našé dědine, vás všeckých počestných občanů boleradských zvó na slavnosť vinobraní, kerá se bode odbévat tóto nedělo hu nás na placo ve 2 hodiny odpoledňa.Dondite všecí, šak se bodete mět na co dívat, protože vinobraní se bode odbévat podli všeckéch starodávnéch zvyků. Tož všecí vinohradníci a aji ostatní nezapomeňte přijít. Pan pudmistr budó sami všecko řídit, já, policajt se bodo starat o pořádek. Horní bodó horu zarážet aji otvírat,hotaři vinohrady hlídat,pan fiškál zloděje trestat. V průvodo pojedó všeci co ve vinohradech dělajó a o dobró hórodo se starajó. Ja, dojdó aji kandidáti vinařského cecho, keří po sklepech u beček vína kde bodó vebírání. Ja,aji zloději tam bodó ale keří, to vám nesmím pozradit. Ale ať víte,bode jich pět no a aji třeba víc. Vyhrávat bodó naši muzikanti.
Tož dondite se podívat, a včil už to všeci víte.


II. P r ů v o d v i n o h r a d n í k ů - řazení

1 / jezdci na koních v selském šatu
2 / děvče s motykou, chlapec s rýčem
3 / děvče s lýkem, chlapec s nůžkami
4 / děvče s hráběmi, chlapec s konvou
5 / děvče s košíkem, chlapec s putnou
6 / případně další pěší alegorie- kroj,pouze pracovně / sváteční/
7 / krojovaná dvojice s velikým hroznem
8 / krojovaná dvojice s s demižonkem a koštýřem
9 / krojovaná dvojice s kuchařkami
10 / h u d b a
11 / bryka s pudmistrem,hornými,a fiškálem
12 / na voze hotaři,ponocný, bouda, strašák a vých na zarážení hory
13 / vůz /traktor/s různými vinařskými potřebami, lis,bečky putny, kádě
14 / zloději, trestanci
15 / kandidáti vinařského cechu
16 / hasiči

Hlášení policajta při průvodu / krátká zastavení,kde je hodně lidí/
Od našeho rychtářského óřado všeckym počestnym občanom na vědomost se dává za první dondite všeci, za druhý aji s děckama, za třetí už ani nevím ale to nejdůležitější dnes odpoledňa no,teda za chvilko, bode se na placo odbévat slavnosť vinobraní na keró se mosí každé dojít podívat, dež né tak dondó zavřít do harešta.Ja včíl tož už to víte,tak dite tam.
III. Příchod na plac- místo konání.
Všichni účinkující zaujmou svá místa odkud budou vycházet,připraví vše potřebné. HUDBA- Fanfáry
Hlášení policajta: Na vědomost se dává,že včil to bode velká sláva,poněvadž bodeme slavit vinobraní jak se vod nepaměti slavívalo a jak se sluší a patří, ja podli staréch obyčejů.Tož nigde se neplancéte a děcka ticho!
Od jednoho sklepu se ozve zpěv, po chvilce se však ztlumí, neboť nastupuje
Průvodní text - hlavní organizátor:
Vážení přítomní, domácí i přespolní, vinohradníci i nevinohradníci, všechny vás co nejsrdečněji vítám u nás na této slavnosti vinobraní, dle starých zvyků. Vinobraní se od nepaměti slavívalo ve všech vinorodých krajích.a je nutné podotknout, že vždy vesele až rozpustile a proto my nechceme činit jinak. Slavnost vinobraní je starý zvyk upomínající zašlé doby vrchnostenské, kdy byly vinohrady pod ochranou artikulí, tj. zákonů jenž řídily práce na vinicích i ostatní záležitosti kolem vinic. Aby se vinobraní mohlo slavit vesele, museli se vinaři postarat o dobrou úrodu šťavnatých a sladkých hroznů, a to i dnes není jednoduché. Vinohrad se nikdy neobešel bez pilné práce, sotva první jarní paprsky sluníčka stačily osušit stráně, již první kroky vedly do hor, kde pilné ruce vinohradníků měly plno práce. A nejen při víně ale i při práci se tenkrát radostně, a bez nucení zpívalo.
Zatím ze sklepů vychází pracovníci mládež, a za zpěvu Vinohrady, vinohrady dobré vínko dáváte …. a hned další písničku…. Chodníček bělavý…..a jdou do imitovaného vinohradu.
O práci ve vinici nebylo nikdy nouze,od jara do zimy jedna střídá druhou,jedna ještě není skončená už čeká druhá.Uvědomujeme si vždy při skleničce dobrého vínka,kolik úkonů musí pečlivý a dbalý vinař vykonat aby nám chutnalo. Stará dobrá zásada platila ve vinicích a dnes by tomu nemělo býti jinak, že se zpívalo nejen při pohárku ve sklepech ale i při každé práci na vinici: Šak nám pěkně rostů naše vinohrady,dajů nám vínečka bude dobré tady…. Další-Keby nám vinohrady prestaly rodit.moseli by chlapci dávno žízňů pomrít…
Vinař v samé práci ani nestačí pozorovat jak letí čas. Ani se nenadá a už je tu sv.Markéta, ona jak víme hází srp do žita. Srpnové a i zářiové sluneční teplé dny i večery činí divy. Ze slunečních žhavých paprsků se přelévá síla a oheň zatím do zelených bobulek, v nichž se rodí sladká šťáva,budoucí to radost a pýcha vinařova. Při zelených prácích na vinicích už je radostnější, tu již je možné ochutnat zazrávající plody a těšit se jaká bude úroda. Je to čas blaženého očekávání.
V tomto radostném očekávání se upírají zraky všech k vinohradům nejen vinařů, ale i těch kteří dbají vinohradnického práva.
Vychází horný a jeden z nich nahlas volá: Tak co chaso jak vám to de?
Děvče: Ale dobře pane horný, a děkujeme za optání
Druhý horný: A jaká je ukážka,bode se čeho vo martinskéch napit?
Děvče: Dá-li pánbu a bodeli sluníčko pálit, tak ano
Horny: Tak ať ste s prácó brzo hotovi, ať možem zarazit hory.
Z vinice je slyšet slabý a hned zesilující zpěv.
Průvodní text hlavní organizátor: A čas na sebe nedá dlouho čekat, nastane září a vínečko vaří. Také práce na vinicích dospěly ke konci. A to jsou slavné chvíle pro každého vinaře, přichází odměna.. Jejich tužby se naplňují jen se modlí aby nepřišly při bouřce kroupy.
V dřívějších časech se sešla valná hromada vinohradníků a vinohrady přecházely do práva horných a hotařů. A hned nato vyrukovala pravá ruka Óřado aby vydala o tom svědectví. Jen žena v očekávání si mohla bez trestu hrozen utrhnout.
Policajt: pomalu přichází a bubnujea pak slavnostně a důležitě hlasitě hlásí /když si předtím notně přihnul/: Vod našiho rychtářskýho óřado se všeckém počestném občanům na vědomost dává za první: abe ste beli veselí, za drohý si nezavazéte. Ja a to hlavní to sem měl ohláset hneď zkraja, že se slavné óřad osnesl,že se hora bode dnes zarážet. Všeci chlape aji babe se na tóto slavnou zvó nebo dondó zavřít. Ja tož včil to víte odchází.
Průvodní text. hlavní organizátor: Proti tomuto rozhodnutí nebylo odvolání. K zarážení hory se sešla celá vesnice. Od té chvíle přešly vinohrady pod ochranu hotařů a horenského soudu. Vinohrady se chránily nejen proti škůdcům ale i zlodějům. Hotaři byli pod přísahou, na dodržování práva dohlíželi horní. Zloděje trestali velmi přísně - což se dovídáme o tom ze starých zápisů. Hory byly zaražené tedy uzavřené až do uzrání hroznů nikdo nesměl hroznů zklízeti než měly požadovanou sladkost. Jen žena v naději měla výjimku, ta si mohla hrozen beztrestně utrhnout A pak až horní se přesvědčili o patřičné sladkosti,hory se otevřely. Ze všech těchto dávných povinností,se do dnešních dob dochoval jen starý oblíbený zvyk zarážení hory se všemi figurkami, tehdejším humorem a šťavnatou mluvou a bujným jednáním.
Nikdy nesměl chybět humor, smích a zpěv, protože víno podněcuje k písni a veselí.
My bychom i v budoucnu neměli konat jinak.
Hudba: Hrají známou píseň
Policajt: Na vědomosť se vám všeckém dává abeste věděle,že tóto chvílo se hora zarážá jako to teda vidíte a só tade všeci jak jich take vidíte - pan pudmistr Hargas, já policajt Štrajcpán, horný Drnkota, a druhé Trajfůs, pan fiškál Cinkvajs tróbo, pan písař Škudlička,a hotaři Šéba a Šnéholec a take ponocný Hrózek. A včil nám pan pudmistr řeknó proč se tá hora zarážá,tak posloćhéte. jak to teda vidíte.
Pudmistr Haras: /odkašle si a důležitě/:
Vážení, milí, horní dolní a přespolní,ot této chvíle co zarážíme horo nesmí žádné do vinohrado chodit.Děcka tam vůbec nesmí chodit. V den sobotní se nesmí ve vinohradě pracuvat aji v nedělo, pod ztráto hrdla. Hrozny zrajó a nalévajó se,naša radosť, to vínečko se v nich vaří. Mosí se proto hlídat proti všelikýmo nescestí, rudě, červům, špačkům a krópám.
Tak a včil zarážíme horo podli starodávnýho zvyko. Horní máte všecko nachystaný?
Horný: /kontroluje a zjišťuje,že chybí ponocný/
Pane pudmistr,všecko je nachystany, enom chybí ponocné Hrózek.
Pudmistr: tak ho honem nandite a ať de tróbit.
Ponocný: během pudmistrovy řeči si šel lehnout ke zdi,teď spí. Horní k němu příjdou a budí jej,ten se však nedá.
Horní: Hrózko, vstávat, bode se zarážet hora, máte hit tróbit do zemi pan pudmistr vzkazujó. Když se jim ho podařilo vzbudit jdou to ohlásit. Pane pudmistr a slavná komis poslušně hlásíme, že ponocné Hrózek spí a nemožem ho zbudit,buď je tak zpité nebo má spavó nemoc.
Pudmistr: Štrajcbóne, běžte jim ho pomoct zbudit, a ať si napřed vezkóšá to tróbení lebo to dopadne jak lůni.
Policajt: /Zatřee s ponocným až se vzbudí/
Hrózko máš jít hneď tróbit,,pudmistr vzkazujó, jinak dondeš zavřít a máš si napřeď tó tróbo vezkóšat abe nebel zasik tyátr.
Ponocný: To sem tvrdo usnul, co?
Policajt: Protože sis moc přihnul, flašo máš prázdnó.
Ponocný: Kdepak,ve službě já nepijo, snáď troško na silo ale,tóto flašo sem našil,je vod vocta a pan pudmistr nemosijó mět strach vo tróbení, já si za svó práco ručím. Ale habe belo po jejich./ Chce troubit, ale marně se nafukuje./
Policajt: /čichá ke sklenici / To se ti podařilo, to je sakra vocet,smrdí to slivovicó jak palírňa./ Když vidí, že to Hrouzkovi netroubí /-To se ti take podařilo,dež tó tróbo máš plnó tráve a hline.To seš sakra nadrátované.
Ponocný: /čistí trubku od nečistoty/Keré čechman mi to tam nastrkal? Ták a už je to v richtiko.Možeme hít.
Policajt:/ Když přišli k ostatním /Pane pudmistr jož ho vedo, flaška ho zmohla, ha tróbo měl plnó blata jak sňó negde spadl do bahna. Tak včil só tade všeci, tak možem začat.
Z vinice přšli vinohradníci a mládež,přinesly hrozny a dávají je chutnat všem přítomným., ti přikyvují: - červeňajo´ so ´měký a sladky, ale šklebí se všichni, hrozny hodí zpátky do putny, horný tam dá hořící svíci. Hotaři pokleknou k putně a pískají do ní, rovněž tak i ponocný. Na povel horných: " Tak trubte".
Pudmistr: Tož já so pudmistr a zarážám horo.- Dá vích do jamky. Předtím na jeho konec mladí dali kytice polních květů a pěkný hrozen.
Zemi otevři se, a vydé úrodo, dobry a sladky vínečko,nechť se ho horodí bohatě a chrání ho sám pánbu a naši hotaři. / Hotaři zahrnou jamku, všichni odchází k stolům./
Policajt: Včil ešče všeci poslóchéte co nám řeknó pan pudmistr Haras.
Pudmistr: - Vod této chvíle je hora zaražená ! Vod včil se nesmí do vinohradů chodit, hrozne trhat a ať se žádné nevopováží hrozne kract. Tak je psany v našim horenskym právo, kery nám dale páni z Víckova, zákone se mosí dodržovat. A né abe se každé dělal jak se mo zamane.
Já vám je včil přečto tož dávéte pozor. Dávéte pozor abe se negdo nevemlóval.
/Vezme knihu, odkašle si a chystá se číst. Pak ji ale odloží, hlasitě volá: " písařo Šudličko, přečti to te, ať také neco děláš, máš k temo lepši voči.
Písař: /důležitě se postaví,rozhlédne se,okřikne hotaře abe dávale taky potor a pak začne zvýšeným hlasem skoro zpívat:
Za první: Kdokoli by cestů šel do vinohrada - nejsůce jeho, pro hrozen aneb cokoli jiného rukú sáhl, ten a takový,pakli by tam vkročil i o nohu přijíti má, a jestli by celým životem do vinohradu vtúpil a z něho něco vzál a při tem přistižen byl, hrdlo tratí, leč by slavný súd ináč ustanoviti ráčil.
Za druhý: Výjimku tvoří jen nemocný člověk a požehnaná žena.
Za třetí:: Jestliže by nečí sviňa, tele, koza a bárjaké hovadío,nebo kůň do hory vešli a od hotaře zajati byli, má štyry groše zaplatit a škodu nahradit. Za psa pak deset grošů zaplatit.
Za štvrtý:: K do v hoře nic nemá, ten aby do ní nechodil, a nevstupoval.Pakli by negdo nalezen a chycen byl a přitom herbu majetku tam neměl, má tři dni v kamrlíku sedět a deset grošů zaplatit. To dyž sa u něj nic nenande. Kdyby sa u něhe něco našlo, on s tým na šibenicu pověšen bude, leda by súd ináč ustanovil.
Za pátý: Esli by, kerý kopáč súsedovi svýmu peň pod rúnu tahl z cizího vinohradu do svýho, žebro z jeho boku vytahnuto bude.
Za šestý: Kdo strom ovoce nesúcí ve vinohradě,blízko růny stojící má, z toho stromu obírati ovoce, třásti, a sbírati ano i co do růny padá, právo má.
Za sedmý:Vinobraní činiti a hrozny trhati,nesmí nikdo spěš,až zralé budú, horní a úřadé a slavná komis všeckých kopáčů a mužů starožitných ustanoví

( ... pokračování v dalším článku ... )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama